Blog

ADRIANY LUKEŠOVÉ

POHLAZENÍ PRO VŠECHNY MILOVNÍKY SLOVA

Proč píšu?

Již od dětství mám často až nutkavou potřebu popsat své pocity, zaznamenat slovy krásnou chvíli, prchavou vteřinu lidského života, která se náhle vynoří, vyvolá emoci a zmizí v běhu dní . . .

Nezáleží mi na "exkluzivitě" zážitku, protože moje srdce dokáže nadchnout neuvěřitelná nádhera Sixtinské kaple stejně, jako odraz zapadajícího slunce v rybníce, nebo posvátné ticho lesa. Raduju se z hezkého setkání s obohacujícím člověkem, z hudby, která povznáší, z kapek deště, co přináší vláhu, ze životadárného slunečního svitu . . .


Ale i mé dny jsou někdy "černé", jako v životě každého z nás.
A právě v takovém období mi slouží psaní jako terapie, pomáhá mi vypsat se ze svých bolestí, vzpomenout na okamžiky šťastné, přenést se do světa fantazie . . .

Kéž slovy svého srdce potěším i Vás . . .

Vaše Adriana 


Jen krůček do jara

04.03.2018

Symfonie předjaří,
když vrabčákům se podaří,
hned rozjasní se den
a nebe jako len,
posílá něžné vzkazy,
že odplouvají mrazy,
až za polární záři,
do zemí s bílou tváří.

Mé novoroční přání…

30.12.2017

Chci ...mít duši básníka
A slovo osedlat si...
Vědět jak z trablů unikat
Jak žízeň po životě hasit...

S vůní terpentýnu

09.11.2017

Milý návštěvníku,
dovoluji si představit Ti svět svého tatínka Jiřího.
Je to kouzelný svět plný barev, pohádkových krajin a dobrých andělů...
Jeden z nich "hlídá" i tyto Laskavé stránky...

Krása vtisknutá do vůně slov

05.10.2017

Dokáže nás přenést v prostoru a čase, pohladit, vzbudit touhu,
dokáže vyvolat zapomenutou vzpomínku a voní . . .

A po čem slova voní? Asi pro každého z nás jinak.

O potřebě krásné chvíle

04.10.2017

Nevím, jak vy, ale já potřebuji v životě krásu - lépe řečeno prožitek krásné chvíle. Když je mi těžko, smutno, jsem unavená, zavalená vším tím negativním informačním smogem, utíkám
do krásy.