Slova v rým vepsaná - verše I.

A CO KDYŽ JE TO LÁSKA?


. . . verše, které přicházejí, když se srdce zachvěje

Prosba k sv. Janu


Svatý Jane, svatý Jane,
co se má stát,
ať se stane,
ať dnes shořím jako plamen

Z otýpky vzpomínek
vykřesej plamínek,
dej, až se rozhoří,
těla ať hovoří,
slova jsou zbytečná,
řeč lásky milý zná

Svatý Jane, svatý Jane,
co se má stát,
ať se stane,
ať dnes silný vítr vane

Ať strachy rozfouká,
řeč lásky milý zná,
ohně se rozhoří,
když s milou hovoří,
srdce se zahojí,
nic už se nebojí

Ať z devatera kvítí
dnes nocí láska svítí...

. . .
(z pera Adriany)

Vzkaz z Kalahari


Kam jsem se ztratila
V poušti tvého srdce zvané Kalahari
A kde je oáza pocitů
Z níž do dlaní jsme lásku nabírali


Snad začneš hledat brzy
Snad dřív než vezmu roha
Být ztracená mě mrzí...

P. S. Hledej... u obratníku Kozoroha

. . .
(z pera Adriany)

Zpověď


Třináctá komnata člověka
To není komůrka ledajaká
Klíč v zámku jen tak nečeká
A k otvírání málo láká

Zavátá prachem strachu
Bahnem bolesti zavalená
Mozaika pevně vystavěná
Ze všech proher a krachů

Jak vstoupit ale nepolekat
Duši co tolik trpěla
Vybílit stěny do běla
Jak jenom jak to udělat

A srdce mé když lásce brání
přijde snad Bůh a požehná mi?

. . .
(z pera Adriany)

Srpnová neděle


Poslední srpnová neděle
Jako z pera Františka Hrubína
Ještě se tváří vesele
Ještě se k létu upíná

Den narodil se do mlhy
Teď ukládá se do červánků
Už chystá podzim námluvy
A révu splétá do copánků

Už horu zpěvem zarazili
Už tichoučce si ševelí
Kéž byls tu se mnou v této chvíli
Kéž spolu bychom viděli

Jak nebe skoro k zemi padá
Ach Bože, Bože... Bože můj
Vždyť já stále Tě mám ráda

. . .
(z pera Adriany)